Péče o hříbě

Nemoci malých hříbat

Jakmile se dočkáte toho, že vaše klisna přivede na svět hříbě, určitě vás zaplaví pocit radosti. Jenže také určitě víte, že během prvních dnů života se může vyskytnout řada nemocí a problémů, které mohou hříběti první dny na tomto světě znesnadnit.

 

Jak poznám, že se hříbě narodilo bez problémů?

Poznat, zda se hříbě narodilo v pořádku, není ani laickým okem nijak složité. Jeho narození provází několik hlavních znaků – po porodu by mělo ležet v poloze na hrudníku (tzv. sternální poloha), mělo by zvedat hlavu, jeho uši by měly být pevné a hříbě by mělo mít tendenci s nimi střihat. Typické je také kýchání, díky kterému vykašlává plodovou vodu. Během pár minut začne mít hříbě tendenci se postavit na nohy a přibližně do dvou hodin od porodu učiní první pokus o napití se mleziva od matky. Pokud některý z těchto znaků nevidíte a naopak můžete vidět, že hříbě nemá snahu se zvednout nebo se napít mleziva ani po přiložení, existuje vysoká pravděpodobnost, že při porodu nebo krátce po jeho skončení došlo k nějakému problému. Tím mohlo být třeba brzké narození, nakažení infekcí apod. Stejně tak některé další problémy můžete vypozorovat na neobvyklém chování hříběte, které může třeba bloudit nebo může mít křeče. V takových problémech je třeba ihned přivolat veterináře, který je schopný díky svým zkušenostem odhadnout vážnost problému, případně hříbě i sebe připravit na převoz na speciální kliniku, kde mu s případnými problémy pomohou.

 

Hříběcí žloutenka

Tato nemoc, odborně zvaná isoerytrolýza, způsobuje rozpad červených krvinek v krvi hříběte, které je doprovázeno vznikem žlutého barviva. Důvodem je fakt, že v krvi klisny se někdy vytváří protilátky jako obrana proti červeným krvinkám hříběte. Toto je podmíněno krví hřebce, který musí mít jinou krevní skupinu než klisna. Touto nemocí trpí až druhé narozené hříbě, jehož krevní skupina je typově stejná jako krevní skupina jeho staršího sourozence. Pokud u hříběte sledujeme projevy žloutenky, je vhodné veterinární vyšetření. Po něm se případně nařizuje krevní transfúze. Vhodnou prevencí před žloutenkou je znalost krevních skupin rodičů očekávaného hříběte. Další opatření může např. být podání mateřského mléka jinou klisnou, čímž se zabrání přenosu ochranných látek z matky do těla hříběte.

 

Pupeční kýla u hříběte

Pupeční kýly si lze všimnout při pravidelné kontrole pupečního pahýlu u hříbat. V takovém případě je pod kůží v místě výstupu pupku možné nahmatat otvor do břicha, občas doprovázen měkkým vyplněním. Pokud je otvor prázdný nebo je obsah velmi měkký, je vhodné vývoj sledovat, protože některé kýly zmizí samy. Pokud je pro hříbě kýla viditelně nepříjemná či bolestivá, je vhodné ji odstranit operativně. Při zanedbání může dojít k vážným komplikacím, např. uskřinutí střeva.

 

Co je to ochroma?

Pod tímto názvem se skrývá infekční onemocnění, při kterém se bakterie dostávají z okolního prostředí hříběte do jeho těla (to hrozí hlavně v prvních dnech života díky neucelenému pupku). V těle hříběte potom bakterie napadají pohybový aparát. Mezi lehčí komplikace lze zařadit zánět synoviální membrány, nicméně může dojít až k takovým problémům, jako je napadení růstové oblasti a konce kostí.

Této infekci se dá předejít jednoduchým způsobem, kterým je napití se mateřského mléka matky. Dále je třeba brzká a řádná očista pupečního pahýlu spojená s následnou pravidelnou kontrolou nejen samotného pahýlu, ale hříběte celkově.