Výživa hříbat

Kvalitní výživa pro zdravé hříbě

Kvalitní výživa je pro zdravý vývoj hříběte velice podstatnou složkou jeho života. Na správnou výživu je třeba dbát hned od počátku vývoje hříběte, tedy prakticky od narození. V počátku života je většinou hříbě závislé na matčině mléku. Pomocí potravy, kterou klisně podáváme, můžeme do jisté míry ovlivnit kvalitu této potravy pro mládě. Brzy na to začneme pozorovat, že hříbě začíná sem tam okusovat trsy trávy, nebo ochutnávat potravu ze žlabu. Při těchto prvních pokusech hříběte nejde o nijak výrazné množství sena, jedná se přibližně o dávku v rozmezí 100 až 150 g – hříbě bere pojídání sena spíše jako zábavu, hru, při které napodobuje matku. Nicméně seno by mělo být velmi kvalitní – očekávaná je vysoká stravitelnost. Vhodné je seno z lučního porostu, které prošlo kvalitním sušením a je tím pádem bez plísní a prachu. Pokud se hříbě snaží vyhledávat seno stále více, může to znamenat, že mléko klisny pro něj není dostatečně výživné, proto je třeba takovým projevům věnovat pozornost. Zároveň je nutné dát pozor na to, že pokud se v boxu pro ustájení nachází kamenná sůl, je třeba ji umístit z dosahu hříběte. To by totiž jejím požitím mohlo být následně silně dehydrované, což podporuje vniknutí různých parazitů do těla.

Od ukončeného druhého měsíce života hříběte pro něj přestává být mléko vhodné jako jediný zdroj živin, protože pro očekávaný hmotnostní přírůstek (cca 1,17 kg za den) nestačí. Hříbata začínají postrádat hlavně vysoce hodnotné bílkoviny obsažené v mléce. Můžeme pozorovat různé poruchy vývoje, které mohou být důsledkem nízkého množství lysin (esenciálních aminokyselin) nebo vitamínů B. Potřebné výživové hodnoty lze hříběti poskytnout ve formě krmiva s obsahem kvalitních bílkovin zhruba 30%, přičemž odpovídající množství je půl kilogramu na měsíc věku. Hříběti umožníte přístup k tomuto krmivu např. tím, že na pastvinách zřídíte speciální prostory, které budou přístupné jen jim. Krmivo by mělo být rozděleno do většího počtu krmných dávek, které by mělo hříbě dostávat v průběhu celého dne (nejméně je možné doporučit 3 dávky na den). V tomto věku jsou hříbata schopna rozpoznat rostliny nejvhodnější pro jejich vývoj. Pokud v tomto období zpozorujete u mláděte koprofágii, neboli požírání výkalů, nejde o mimořádný jev.

 

Hříbě a pobyt na pastvě

Kromě příjmu potravy má pobyt na pastvě pro hříbě další důležité dopady – díky různým hrám nebo zápasům se jim lépe zpevňují kloubní pouzdra a šlachy. Je prokázaný rozdíl ve výskytu měkkých spěnek, plochých kopyt či lymfatických uzlů u koní, kteří vyrůstají na rovných loukách oproti koním vychovaných v různě členěném terénu.

Kromě bílkovin, jejichž význam je nám známý, jsou pro hříbata důležitou složkou potravy také minerální a účinné látky. Oproti dospělým koním mají hříbata podstatně vyšší nároky na příjem stopových prvků:

  • železo zaručuje správnou tvorbu červených krvinek a svalového barviva (doporučená dávka je 80 – 100 mg / kg sušiny krmiva)
  • měď podporuje pevnost tzv. kolagenu, je tedy důležitá pro cévní stěny a chrupavky (doporučená dávka je 10 – 12 mg / kg sušiny krmiva)
  • Vitamín A je vhodný pro kvalitní příjem potravy a správné tempo růstu (doporučená dávka je 150 – 200 množ. jednotky / kg živé hmotnosti)
  • vitamín D je nezbytný pro správný vývoj kostí, zároveň reguluje látkovou výměnu fosforu a vápníku (doporučená dávka je 15 – 20 množ. jednotky / kg živé hmotnosti). Nadbytek tohoto vitaminu naopak vede např. k omezení pohybu.

Protože první měsíce vývoje hříběte jsou pro jeho následný život velmi podstatné, je třeba věnovat vysokou pozornost nejen příjmu krmiva a jeho kvalitě, ale také dopadům na jeho vývoj. Jakékoli zanedbání výživy se totiž může projevit a pravděpodobně projeví v pozdějším věku, přibližně kolem druhého až třetího roku věku. Proto se neváhejte v případě jakýchkoli dotazů obrátit na svého veterináře či specialisty, kteří vám rádi ochotně pomohou či zodpoví veškeré dotazy.